Manus Daemonis

Na hraně mezi světlem a stínem začíná má tvorba.

Ve světě staré magie, přírody, smrti a života, snů a nočních můr. Ve věcech, které jsme dávno pojmenovali, i v těch, pro které jméno stále nemáme.

Ve světě hororu, temných obřadů, smrti a temného humoru.

Pracuju s voskem, ohněm a různými materiály. Vznikají svíčky, objekty, artefakty a občas něco, co se do žádné z těch kategorií úplně nevejde.

Některé věci mají příběh.
Jiné jen otázku.

Proč?

Tu mám nejraději.

Nemusím znát odpověď. Někdy něco vznikne jen proto, že ten obraz už jednou byl v hlavě a odmítal z ní odejít.

A tak dostane tvar.

Pak už může otázka „proč?“ přejít na někoho dalšího.

Nemusím všechno vysvětlovat. Některé věci jsou zajímavější právě tím, co o nich nevíme. Co v nich vidíme, co si domyslíme a co v nás zůstane ještě dlouho potom, co od nich odejdeme.

Magie je pro mě mnohem starší a obyčejnější věc. Je v přírodě, symbolech, starých příbězích a v tom, co s námi dokážou udělat.

Není potřeba ji předstírat.
Stačí se dívat.

Nejsem z pekla.
Jsem z místa, kde se tvoří sny a noční můry.
Z místa, kde vzniká světlo v temnotě.

Manus Daemonis