svíčky ve skle

Tohle není zpověď. Tohle je přiznání se stylem.

Svíčka, která nese jméno. A vzpomínku, která nehasne.

Svíčka, která nezáří pro život – ale pro vzpomínku.  

Zapálený knot. Víc říkat nemusíš.

Na světlo, které tvůj šéf nikdy nepochopí.

Protože ibalgin nepomáhá, ale oheň jo.

Řekni to za mě, Démone.   

Někdy to není ryba. Někdy je to kolega.

Není to výhružka. Je to pozvánka.

Protože říct to někdy nestačí. A navíc – hoří to líp.

Když už to nejde říct nahlas, zapal to.

Když to potřebuješ poslat jménem. Doslova